Duatlon

Přestože se počasí pokoušelo zlomit naše sportovní odhodlání,  zvídavost a chuť si vyzkoušet novou disciplínu v rámci orienťáku nakonec zvítězila. Část trasy se totiž jela kolmo – cykloorienťák  a část trasy se klasicky běžela, tedy dohromady duatlon. Pravda, účast mohla být vyšší, ale zase jsme se netlačili na startu, že?

Start byl totiž hromadný.  Rozděleni do několika dvou či tříčlenných týmů jsme se rozeběhli respektive rozjeli do lesů obklopujících Lánský zámek a jeho zámeckou zahradu.  Trasa pro kolo byla z pochopitelných důvodů asi jednou tak delší ( pro méně zdatné v práci s mapou i dvakrát delší ) než běžecká část a každá skupina měla na své mapě jiné pořadí kontrol. Ty byly nově jen dotykové, což mohlo samozřejmě někoho lákat ke „zjednodušení“ trasy, na druhou stranu nikdy nevíš, kdo sedí na posedu nebo leží skryt v hromadě chvojí na kraji paseky. Trochu zmatku nám způsobili lesní dělníci s motorovými pilami, kteří zrovna v ten den operovali v oblasti jedné z našich kontrol a zřejmě pokáceli strom s naší kontrolou v domnění, že se jedná o označení stromu určeného k poražení.. .Na druhou stranu nastalá situace vedla k dokonalému průzkumu a poznání terénu, když každá skupinka v místě (ne)kontroly strávila průměrně 15 minut hledáním. Každopádně odstranění či přesunutí kontroly „zlomyslnými plantážníky“  jsme už v minulých závodech také poznali, takže nás jako pokročilejší orienťáky naprosto nemohlo rozházet a z lesa se nakonec vrátili všichni. Pokud Honza dobře počítal závodníky na startu, nikdo by tam tu kontrolu už neměl hledat.

Každopádně, sobotní dopoledne bylo, jak už se při našich výpravách stává zvykem, opět parádní. Zazávodili jsme si, vyzkoušeli si orientaci v přírodě nejen při běhu, ale i v sedle kola. Pro mě osobně, a věřím  že i ostatní, skvělá  zábava. Díky Honzo!  Rozhodně bych si v budoucnu poprosil Honzu o pokračování, třeba v Ralsku 🙂 …

Honza K.