Krčský les nás přivítal s otevřenou, lehce deštivou náručí u velmi pěkného srubu Gizela. Tato malebná stavba bude ještě o dost zajímavější zevnitř – útulný krb, příjemná atmosféra, všude voňavé dřevo. Okolí vypadalo úplně jako na obrázku, jen se kolem potulovaly desítky orientačních sportovců, byl pozdní podzim, bylo mnohem chladněji a hlavně byla tma. Sešli jsme se zde na Mikulášově kufru, což byl, jak se posléze ukázalo, jen krycí název pro pekelnou zkoušku.
Nevím, jestli to bylo domácím prostředím stavitelů tratí nebo čertovskou škodolibostí, nicméně tratě byly dost těžké, místy ďábelsky těžké. A samozřejmě není lepšího nápadu, než si noční orienťák, kde už tak člověk má problém s dohledností, orientací, nasměrováním mapy a sledováním cest zapadaných listím, zpříjemnit delší tratí na slepé mapě. Konec konců změť cest je tu veliká jen by zbytečně rozptylovala. Kdo dorazil do cíle (ten taky nebylo úplně triviální najít), byl odměněn setkáním s Mikulášem, čertem a andělem.
Našich pět účastníků poctivě reprezentovalo a jak se místy kufrovalo na luciperské trati, si můžete prohlédnout na přiložené mapě: Hrádek 151204