V neděli jsme zavítali do světa smetánky – tak se mnohdy nazývají lidé, jež pomlouvají některé sdělovací prostředky, přičemž jejich peníze jim další lidé závidějí a o jejich zdroji říkají, mnohdy právem, avšak často zcela neprávem, že jsou kdo ví odkud. Místo na východ od Prahy je to vskutku krásné, vůkol obrovské polesí, jehož malé části sem tam tvoří úchvatné pasáže zahrad některých vilek. Prostoru na sportování habaděj.
I centrum vesnice jest velmi příjemné. Středem návsi se plazí potok, pesimista by řekl strouha, lemovaný nádhernými vzrostlými stromy. Třešničkou na dortu konání orientačních závodů bylo, že jejich centrum bylo v hospodě. Budiž, místní podnikatelé ani po tolika letech konání toho tradičního podniku ne zcela pochopili, že přibližně tisícovka závodníků může na místo již dopoledne dorazit lačna občerstvení a příležitost k podnikání si sem tam vysvětlili spíše jako šanci ke zvýšení cen. I tak dlužno dodat, že polévky a svíčková před vlastním výkonem byly skvělou energetickou investicí, jež se posléze zúročila na trati.
Někteří pojali závod samotný jako příležitost ke společenské konverzaci, někteří jej pojali jako sběr zajímavých klacíků a někteří dokonce jako závod. Ovšem kvalitní výkon podali všichni, což se následně projevilo i ve výsledcích, kteréžto pro ilustraci přikládám níže. Heroického výkonu dosáhl Míša, kdy si v kategorii HDR vybojoval s tátou zlato. Vskutku luxusní sportovní počin. A ve sběru cenných kovů nezůstal osamocen.
Co říci na závěr. Někdo spěchal na oslavu, někdo na prohlídku observatoře v Ondřejově, uondaní mířili domů a my ostatní – taky domů opékat buřty. Není přeci lepší stravy, jak doplnit po závodě tu správnou energii.
1. Míša (HDR)
3. Lucie (D21K)
7. Martin (H55)
8. Honza (H35K)
10. Pavel (H45L)
14. Lenka (D45L)
15. Honza (HDR)
19. Sára (D10L)
20. Hanka (D10L)
23. Panda (HDR)
24. Jáchym (H10L)
47. Kája (HDR)
– Martin (H10L)